Jak cestovat v Číně?

Malá země – snadné cestování. A co velká země?  Jak cestovat v Číně nebo po Číně? Je to poměrně jednoduché.

"jakoauto"AB

Především zapomeňte, že lze jít pěšky. To si můžete vyzkoušet, ale dám krk za to, že zůstane u prvního pokusu. Ve městech i mimo ně je lepší se nechat odvézt.

Můžete jet rikšou, která je poháněna z baterie, pouze prvotní zrychlení zařídí její řidič svými nohami. Můžete jet taxíkem. Nebo je nějakým autobusem. Oblíbený je vlak nebo rychlodráha. Noa pak pokud to máte trochu dál, sednete zcela snadno a pohodlně na letadlo. Ale hezky popořádku.

Rikša je dobrá tak do města. Je to adrenalin toho největšího kalibru. Dorvaní předpisy tu existují, ale v podstatě se dodržuje jen červená na semaforu, která platí pro ty, co jedou. Pěší prostě na nějakou tu barvu nehledí. Stejně tak nehledí přímo na řidiče. Dát najevo, že čekám, co na to on – to absolutně ne. Takhle udržíte řidiče v nejistotě a tudíž si bude počínat opatrněji. Bude na Vás troubit, abyste věděli, že je tu taky. Bez klaksonu tu nemůžete na ulici vyjet ani setrvačností. Kupodivu dopravní nehody jsou tu velmi zřídka k vidění. Prostě každý troubí na každého nebo jen pro radost a všichni jedou. 

 Že jsem vynechal ve výčtu obyčejné kolo? Obyčejné kolo bez ničeho, tedy bez přívěsu se zeleninou, ovocem nebo pojízdným grilem ve formě stánku potkáte zřídka. Ale na kole se v Číně jezdí hodně. Ovšem v porovnání s ostatními dopravními prostředky je to skoro zanedbatelné. Ono to taky je nebezpečnější, než jít pěšky.

Můžete si vzít i mototaxi. Je to asi ten největší zážitek. Bez helmy, mezi auty a náklaďáky, lidmi a dalšími účastníky dopravy se bude Váš řidič dovedně proplétat, jen Vám z toho chvílemi bude úzko. Když to nejde po silnici, jede klidně po chodníku. Křižovatku přejede spolu s chodci, aby se nezdržoval čekáním na zelenou. V pohodě na motorce jedou až 3 osoby a nákup. Motorka nemá taxametr a tak cenu určí její řidič. Tenhle způsob dopravy je asi nejrychlejší a odveze Vás skutečně až na požadované místo.

Něco „mezi“ je taxi-tříkolka. Je to takové „Hundej“ bez přední nápravy. Jezdí jich tu také bezpočet. Pohon obstará maličký dvouválec nad zadní nápravou, dá-li se tomu tak říkat. Osobáček s třemi koly. Hned si vzpomenete na Rowana Atkinsona, alias Mr. Beana, když se s takovou tříkolkou na silnici utkal. Přesto, že ve předu je jen jedno kolo a to na prostředku, jsou vpředu dvě místa k sezení. Moc důvěryhodně to ale nepůsobí. Zato se vyrábí i v luxusní verzi, s palubovkou v imitaci dřeva, loketní opěrkou, hágusy, střešním oknem (které se otevírá proti směru jízdy -slouží i jako brzda) rádiem jako v luxusní limuzíně a dokonce i se můžete setkat s takovým kouskem, který je opatřený aerodynamickým spoilerem na "pátých dveřích"...

Klasické taxi je fenomén. Jezdí jich tu bezpočet.  Většinou jsou to stará VW-čka, co na tachometru mají často milion kilometrů. Taky je to na autech vidět. Přesto – jezdí a slouží. Bezúdržbová a pohodová vozidla. Pomalu ale nastupují i jiné značky. Přesto ceny jsou víc, než lidové. Nástupní taxa je ca 8 Juanů, čili ca 24 korun. První dva kilometry jsou takříkajíc v ceně. Cena ale bývá různá. Když chcete mermomocí účet (fabio), můžete se dočkat toho, že řidič nějaký vytáhne zpoza sluneční clony a nikoliv z taxametru. To víte, taky musí živit rodinu a všechno je drahé… Tak proč si nějaký ten RMB nepřivydělat bokem?  Pokud chcete odvézt někam, odkud se taxi bude pravděpodobně vracet, máte jen dvě možnosti, co s tím. Jet nebo nejet.

Autobus je věc, na kterou rovnou zapomeňte. Nikdy nevíte, kam jede a jestli dojede. To je jen pro domorodce a velmi silné povahy. Soukromé „cestovky“ vozící lidi z jednoho konce města na druhý mají své hledače pasažérů často na zastávkách městské hromadné dopravy. Volají cílovou stanici a Vy máte možnost se svézt opravdovým unikátem. Poslední technická prohlídka byla asi po druhé světové válce nebo o den-dva později. A je jedno, jestli jde o autobus soukromý nebo podniku městské hromadné dopravy. Jediné autobusy, moderní a se vším komfortem jezdí na trasách, svážející a rozvážející zaměstnance firem (většinou zahraničních) do a z práce. To je tu v Číně zdarma. Respektive hradí to zaměstnavatel. Je to i výborný byznys pro dopravní autobusové firmy. 

Cestovat oproti tomu vlakem nebo metrem má svoje největší výhody v ceně jízdenky. Jízdenka je vratná a při výstupu z nádraží metra nebo vlaku jí musíte vhodit do turniketu. Takže tady by se Opencard mohla učit J. Vagony „podzemky“ i „nadzemky“ jsou čisté a neposkvrněné nějakým grafitti. Všude jsou kamery, co vše sledují a pokud se dějí nepravosti, na další zastávce už čekají policisté…. Kam jedete a odkud – to je zase příklad pro kohokoliv jiného. Nad každými dveřmi je světelná tabule s trasou, názvy stanic a ze zelených v červené přecházející body trasy, které jsou již projeté. To se navíc dozvíte i hlasově. Čínsky a také anglicky. Nesete-li si nějaké větší zavazadlo, musíte jej prostrčit i bezpečnostním tunelem jako na letišti. Co kdyby… četnost spojů je ohromující. Stejně tak jako počet cestujících. A cena? 30 km do centra města jezdím za 4 RMB – tedy za 12 Kč!!! Kratší trasy stojí polovic – tedy 2 Juany (RMB). Ve srovnání s taxíkem. Nebe a dudy. Nebe je v tomhle případě klimatizovaný a pohodlný vlak či metro.

Můžete se nechat svézt někým, kdo vlastní auto, ale cena je také smluvní a většinou stejná, jako taxi. Jen účet nedostanete ani náhodou.

No a jsme u letadel. Za rok v Číně postaví asi 200 letišť. Ruzyně je ve srovnání třeba s Šanghají na tom stejně jako Frankfurt  ve srovnání s Pekingem. Prdítko versus  moloch. Navíc čínská letiště mají jeden terminál výhradně vnitrostátní a další jsou pak mezinárodní. Od doku můžete klidně jet na startovací dráhu několik desítek minut a také čekat v koloně jako auta na pražském okruhu od ČČM k sjezdu na D1.  Ceny letenek jsou také téměř lidové. V ekonomy třídě z Dalianu do Pekingu za 830 RMB (ca 2.500 Kč) a to v pátek večer, kdy snad čtvrtina Číňanů někam letecky cestuje. Jen občas musíte počítat se zpožděním. Jinak letadlo je tu něco jako u nás autobus.

P.S. Takže cestovat v Číně nebo po Číně není problém. Je jen na Vás, jaký dopravní prostředek zvolíte.